Novým výdajovým prioritám musíme obětovat staré, říká Hampl. Ekonomice podle něj dochází dech
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl si údajně vysloužil přezdívku „muž, kterého každý cituje a nikdo neposlouchá“. „Pokud mohu soudit z ohlasů, které dostáváme, tak řadu čtenářů máme. Ať už jsou to analytici, když se to týká odborné veřejnosti, nebo lidé z penzijních fondů a ministerstev, když se to týká důchodů,“ říká Hampl pro Český rozhlas Plus k doporučením, která Národní rozpočtová rada vytváří.
„My jsme pes, který má hodně štěkat, ale nemůže moc kousat,“ popisuje úlohu Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky
„Máme podobný mandát jako srovnatelné instituce jinde v Evropské unii. Máme být ta instituce, která způsobuje takzvanou accountability, odpovědnost v plnění pravidel a zpovídání se politické elity z toho, jestli se plní, nebo ne. Jsme něco jako audit, jestli to běží, nebo neběží podle pravidel, jestli to je, nebo není v pořádku. To samo o sobě myslím tu debatu kultivuje a má vliv i na to, jak se potom politická elita chová,“ přibližuje.
Koláč se nezvětšuje
Hampl se domnívá, že svět je momentálně v situaci, kdy současnému ekonomickému modelu dochází dech.
26:35
Místo trampolíny jen vlažné zotavování ekonomiky. Nechybí nám peníze, ale moc plánujeme, míní Hradil
Číst článek
„Nezvětšuje se koláč a zároveň se dramaticky zvýšilo množství velmi drahých priorit pro veřejné rozpočty. Ať už je to energetika, nebo obrana, zároveň cítíme dopady stárnutí a navíc za sebou táhneme pořád nekonečně velké náklady dekarbonizace, což byla statutární priorita Evropské unie schválená ještě před covidem,“ vypočítává.
Sestavování rozpočtu v časech, kdy má lid větší nároky na veřejné rozpočty a existují nové priority, je podle ekonoma situace, se kterou si těžko poradí kdokoliv.
„Už sestavit rozpočet na rok 2026 bude výjimečně obtížné a jeho obrysy, jeho parametry se budou debatovat v tom měsíčním období před volbami. To bude pro nás zajímavé,“ míní Hampl.
Na minimální důstojnou mzdu dosáhne asi třetina zaměstnanců, pro Prahu je přes 50 tisíc měsíčně
Číst článek
Jak přehodnotit výdaje
Do veřejné debaty přinesl myšlenku, která je dle jeho vlastních slov pro řadu lidí radikální, nepřijatelná nebo zavrženíhodná.
„Pokud vznikají nové priority, které elektorátu úplně nevoní – například obrana a s ní spojené výdaje nejsou zrovna to nejpopulárnější, co můžete obhajovat v hospodě, oproti zdravotnictví, školství nebo důchodům – tak říkám cynicky: Pokud je nová opravdu velká výdajová priorita a nechcete nic dělat s těmi prvními, jediný způsob, jak to financovat, je obětovat nějakou jinou opravdu velkou výdajovou prioritu, kterou v tuto chvíli máme a se kterou nic neděláme. A to je jenom dekarbonizace. Nic jiného takhle velkého není,“ vysvětluje.
25:00
Ekonom Hampl: Globalizační éra končí. Trump zavádí cla a vyhovuje mu, že je i díky tomu celebritou
Číst článek
Připouští, že řada výdajů je vázaných na Evropskou unii, například výdaje na výnosy z povolenek, řada jich je ale lokálních.
„Když si vezmete kalkulované výdaje na dekarbonizaci v České republice do roku 2030, tak se jedná o 1300 miliard korun, prostě obrovský balík. A z toho bychom pořád přes 200 miliard měli financovat z národních zdrojů. Nic tak velkého, do čeho by se dalo sáhnout a elektorátu to úplně nevoní, nevidím,“ říká Hampl.
Jaké jsou největší výdaje České republiky? Jak Hampl hodnotí konsolidaci veřejných financí? Poslechněte si celý díl pořadu Osobnost Plus z audia v úvodu článku.
