Zvonění místo zabíjení. Nizozemci odlili pro Prahu unikátní zvon z ruských střel z Ukrajiny
Večer do Prahy přiletí nizozemský král Willem-Alexander s manželkou Máximou. Jedním z vrcholů historicky první státní návštěvy nizozemského panovníka u nás bude křest unikátního zvonu odlitého v Nizozemsku pro kostel Nejsvětějšího Salvátora. Na jeho výrobu byly použity kusy ruské munice vypálené na Ukrajinu. V tomto zvonu svobody tak budou mít mnohem pozitivnější využití.
„Tento zvon má v sobě velkou symboliku a pro nás je to hodně speciální projekt,“ líčí ve zvonařství Royal Eijsbouts v nizozemském Astenu jeho majitel Joost Eijsbouts potom, co palicí jemně udeřil do zvonu stojícího na podstavci na zemi.
Tak jako se v minulosti během válek zvony roztavovaly na zbraně, u tohoto zvonu svobody je to přesně naopak – zbraně se přetavily ve zvon.
„Použít materiál určený k páchání násilí a přeměnit ho v něco mírového je dobrý nápad,“ soudí nizozemský zvonař, který loni dostal od krále Willema-Alexandera vyznamenání.
Nový zvon po 109 letech
Autorem tohoto nápadu byl Ondřej Boháč ze spolku Sanctus Castulus, který vrací zvony do pražských kostelů. Do kostela Nejsvětějšího Salvátora u Karlova mostu na Starém Městě se vrací po více než století. Ten původní z něj armáda odvezla v roce 1916 během první světové války. Jeho nástupce se zrodil extrémně rychle.
27:13
Výroba zvonů je tak trochu alchymie. Tajemství je v písku i prodyšné formě, vysvětluje zvonař Šeda
Číst článek
„V tomto případě jsme ten proces hodně urychlili. Celý zvon jsme vyrobili za dva a půl týdne. Normálně to trvá šest až osm týdnů. Ta rychlost ukazuje, že jsme do něj vložili mimořádné úsilí,“ přibližuje Joost Eijsbouts.
Symbol naděje
Přes 200 kilogramů vážící zvon, který měří v průměru skoro 70 centimetrů a symbolizuje naději, má na sobě nápisy v češtině, nizozemštině a ukrajinštině. Vedle citátu z Bible je na něm vyjádření přátelství mezi Nizozemskem, Českem a Ukrajinou a výzva k pokoji a svobodě. Po jeho odlití a vychladnutí bylo potřeba zvon vyladit.
„Zvon jsme schopní navrhnout s přesností na jednu setinu půltónu. Při výrobě to takhle přesně ale neuděláte. Zvony proto odléváme o trochu silnější a pak zevnitř odstraňujeme kov, abychom dosáhli správného tónu,“ popisuje ředitel rodinného zvonařství Joep van Brussel.
Pozitivní překvapení
V tomto případě to bylo o to složitější, že do tradičního bronzu přišla příměs mosazi ze sedmikilového ruského dělostřeleckého náboje ráže 122 mm dovezeného z Ukrajiny.
„Mosaz obsahuje zinek, což je kov, který normálně ve zvonech nechceme. Čekali jsme proto, že to ovlivní jeho zvuk. Výsledek nás ale pozitivně překvapil. Zvon zní velmi hezky,“ doplňuje Joost Eijsbouts.
Kromě dělostřeleckého náboje byly na výrobu použity zbytky ruské rakety S-300, ze kterých vzniklo srdce zvonu. Oba kusy munice původně určené k válčení a zabíjení lidí dodala ukrajinská ambasáda v Praze.
„Je to samozřejmě něco zcela mimořádného přidat do zvonu kov, který sloužil k něčemu, co nikdo nemá rád a způsobovalo tolik smutku a smrti. To, že jsme ho mohli vzít a dát mu úplně jiný účel, přináší dobrý pocit,“ uzavírá majitel posledního zvonařství v Nizozemsku, které funguje už od roku 1872.
