Politolog: Izrael se chová expanzivně, postoj teď mění i jeho spojenci. Odmítněme válečné násilí
Evropská unie přehodnocuje svůj postoj k Izraeli. Většina států už připustila, že pokud izraelská armáda v Pásmu Gazy porušuje lidská práva, je potřeba razantně reagovat. „Tento posun i u států, které silně podporovaly Izrael, je nevídaný,“ říká pro Český rozhlas Plus Martin Konečný, politolog a šéf nevládní organizace Evropský projekt pro Blízký východ. „Jako dáváme najevo, že odmítáme zločiny Hamásu, bychom měli odmítnout zločiny Izraele.“
Do 23. června bude hotová analýza Evropské unie o tom, zda Izrael neporušuje lidská práva v Pásmu Gazy. To by bylo v rozporu s takzvanou asociační dohodou Unie a Izraele.
Martin Konečný, politolog a ředitel nevládní organizace Evropský projekt pro Blízký východ (EuMEP)
„Na přezkumu pracují instituce vedené předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfkou evropské diplomacie Kajou Kallasovou,“ přibližuje Konečný s tím, že proces přezkumu není veřejný.
Na katastrofální životní podmínky Gazanů přitom upozorňují například OSN nebo Mezinárodní trestní soud už dlouho. V únoru s návrhem na přezkum asociační dohody s Izraelem přišly Španělsko a Irsko, Unie k tomu ale přistoupila až nyní.
„Situace se mezitím stala ještě neúnosnější a překročilo to určitý práh, který pro spoustu evropských zemí evidentně existoval,“ soudí Konečný.
„Možná je brutální to říct, ale pro většinu evropských států nestačilo zhruba 25 tisíc mrtvých, aby udělaly i tento minimalistický krok. Současný posun je proto skutečně nevídaný,“ hodnotí a vypočítává:
„Ale je teď počet mrtvých na víc než 50 tisících. Izrael zcela blokuje dodávky humanitární pomoci. Čelní izraelští politici včetně premiéra Benjamina Netanjahua mluví o čím dál otevřeněji o plánu Palestince z Gazy vysídlit. Zřejmě to už překročilo onen práh.“
Izraelské údery u centra pomoci v Gaze zabily desítky lidí. Dalších deset zemřelo při jiném útoku
Číst článek
Přezkum vyvolalo Nizozemsko, které tradičně Izrael podporovalo. „Je to tedy iniciativa ze středu evropského spektra,“ poukazuje politolog. „To je obrovská změna v dynamice mezi členskými státy. I když tyto kroky ještě nepodpořily země jako Česko, Německo, Itálie, Maďarsko nebo Řecko.“
Asociační dohoda, nebo sankce?
K pozastavení asociační dohody by ale byl potřeba evropský konsensus, který by se neobešel bez lidnatých států, jako jsou právě Itálie nebo Německo. „Možná to bude znát brutálně, ale očekávám, že k posunu německého postoje dojde, až se počet obětí v Gaze výrazně navýší,“ soudí ředitel Evropského projektu pro Blízký východ.
Dalším krokem, který by mohly evropské země zvážit, jsou sankce proti Izraeli.
„Není to zázračný instrument. Ale je to forma tlaku, kterou je potřeba udělat z principiálních důvodů. Dali bychom tím najevo, že stejně jako odmítáme válečné zločiny páchané Hamásem, tak odmítáme válečné zločiny, které ve velkém rozsahu páchá Izrael,“ navrhuje Konečný s tím, že tento krok by podpořil ty Izraelce, kteří se současnou politikou vůči Gaze nesouhlasí.
Dvoustátní řešení
Konečný upozorňuje, že od útoku Hamásu ze 7. října se čím dál častěji mluví také o dvoustátním řešení pro Palestinu a Izrael.
USA už bezvýhradně nepodporují vznik palestinského státu. ‚Není k tomu prostor,‘ říká velvyslanec
Číst článek
„Předtím se zdálo, že mezinárodní společenství na tuto ideu postupně rezignovalo. Izraelské osady na Západním břehu se rozšiřovaly stále rychleji, takže to vypadalo, že tato idea není realizovatelná,“ shrnuje politolog.
„Ale po tom obrovském násilí ze 7. října si lidé jako by na tuto ideu vzpomněli. Problém je, že za celé ty roky, co se na ni nekladl důraz, izraelské osady expandovaly. Teď zabírají území, které má být jádrem palestinského státu. Tím toto řešení znemožňují, a tak se stává čím dál méně pravděpodobným,“ připomíná.
„I bez ohledu na situaci v Gaze se Izrael chová jako expanzivní moc. A nyní už to izraelská vláda otevřeně říká, že jejím cílem je zabránit vzniku palestinského státu,“ dodává Konečný.
Poslechněte si celý rozhovor v audiu nahoře.
