„Těším se, až to vyleze.“ Část bitcoinů dárce rozešle jako odměny za výpomoc, odhaduje novinář

Praha 3. června 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Začněme notářským zápisem ke kauze Blažek a bitcoiny. Notář v něm uvádí, že mu bylo oznámeno množství bitcoinů na peněžence dárce a že viděl jen snímek obrazovky. Může to být hlavní důvod, proč se v notářském zápisu operuje s bitcoiny v hodnotě 3 miliardy korun, nikoliv 12 a půl miliardy korun? Víme totiž, že bitcoiny na peněžence byly ve skutečnosti v této vyšší hodnotě. Viděl notář jen screenshot, na kterém mohlo být to, co chtěl jeho autor, aby notář viděl?
Je krásné, že notáři stačí printscreen čehokoliv, speciálně něčeho jako je krypto, kdy se peněženky dají nastavit všelijak. V rámci jedné peněženky můžete mít několik peněženek, něco vidíte, něco ne, každá peněženka má x adres. To ale nic neznamená, protože na screenshot si můžu napsat prakticky, co chci. Je tam spousta adres, které jsou sdružené pod jednu peněženku, a může tam být prakticky cokoliv. Víme, že dnes je na ní stále minimálně 9 miliard.

Ale rozumím tomu správně, když zvedám hypotézu a podezření, že se teoreticky mohlo stát i něco nekalého? Protože notář viděl snímek obrazovky, podle notáře a ostatních tam byla nějaká suma, ale víme, že to bylo trojnásobně víc. 
Můžeme počítat s tím, že si každý může udělat screenshot, jaký chce, to není složité. Dá se taky udělat snímek pouze části prostředků, které jsou peněženkou spravovány. Pak je tam ještě třetí varianta: blockchainoví analytici často pracují se shlukem adres agregovaným například analytickou společností Arkham, která vzala nějaké množství adres a řekla, že patří s největší pravděpodobností Nukleusu. 

To je darknetové tržiště, ze kterého měly jít bitcoiny ministerstvu spravedlnosti. 
Přesně tak. Teoreticky tam ale je velmi malá šance, že v rámci tohoto shluku adres se může jednat o několik peněženek a že Tomáš Jiřikovský nemusí mít přístup ke všem. Ptal jsem se jednoho člověka, který je v rámci Česka asi nejpovolnější co do takzvané blockchainové analýzy a dělá pro mezinárodní globální firmu, jež si najímají státy, ale i FBI a podobně, a řekl, že je velmi nepravděpodobné, že by se jednalo o několik peněženek a že si to neumí dost dobře představit. Říká, že na 99,9 % jde o jednu peněženku a ten, kdo k ní má přístup, je pan Jiřikovský. 

To je peněženka, o které jste mluvil. Pak jste mluvil o adresách. Chápu správně, že s jednou peněženkou může být spjatých více adres?
Prakticky téměř nekonečné množství. Vypadá to tak, že když máte bitcoinovou peněženku a přijde vám na ni dnes bitcoin, dostanete ho na jednu adresu, když přijde zítra, tak dorazí na novou adresu a tak dále. 

Ale pořád je to stejná peněženka? 
Všechno kontroluje ta samá peněženka. 

Zpět k notářskému zápisu. Notář tvrdí, že mu soudní znalec oznámil, že za přítomnosti dárce a jeho advokáta bylo již před notářským jednáním zjištěno, že na bitcoinové peněžence je zhruba 1561,6 bitcoinu. Netuším, kdo u jednání fakticky byl, ale je podle vašich zkušeností možné, že si soudní znalec nevšiml, že tam je víc peněz?
Neumím si představit, jak by si toho mohl nevšimnout. Když uvidí takovou peněženku, každý soudní znalec si vezme adresu a takzvaně si ji otestuje, podívá se, co o ní může zjistit. Nebudete se přece řídit jedním printscreenem. Jakmile si někdo do jakéhokoliv analytického nástroje zadá adresu, ze které pak byly poslány prostředky, tak ho to automaticky spojí s Nucleus Marketplace. To není klasická adresa, ale shluk písmen a čísel, ale má to název. Když dáte jakoukoliv z těch adres do vyhledávání, tak uvidíte, že patří pod Nucleus Marketplace. 

Takže nejenom, že soudní znalec už v tu chvíli mohl vědět, že to je spjaté s Nucleus Marketplace, nechvalně proslulým darknetovým tržištěm, jehož peněženka několik let spala, ale zároveň měl mít možnost zjistit si, že na ní je 12 a půl miliardy?
Nejsem expert na to, jak fungují soudní znalci, ale pokud by mi někdo říkal, kolik má prostředků a chce mi je ukázat, tak jako člověk, který ví něco málo o blockchainu, si nejdřív vyžádám adresy, na kterých tyto prostředky jsou. Na blockchainu, u bitcoinu i dalších, to funguje tak, že můžete mít takzvaný private key a public key. 

Veřejný a soukromý klíč. 
Pomocí soukromého klíče získáváte přístup, pomocí veřejného pouze vidíte, kolik tam je. Pokud bych tedy chtěl od někoho důkaz o tom, kolik má prostředků, tak chci, aby mi poslal adresy. 

A chci, aby mi umožnil podívat se na to pomocí veřejného klíče. 
Přesně tak. Jestli to neproběhlo tímto způsobem, tak je na celé kauze fascinující i to, že si ministerstvo spravedlnosti samo nezkontrolovalo původ prostředků, když je dostalo, nebo to nedalo někomu na kontrolu. Jsem si jistý, že policie má experty, kteří by byli schopni tuto relativně jednoduchou analýzu provést. 

Data a výše plateb

Se Zdislavou Pokornou jsme řešili, že se čekalo, zda stát vrátí Tomáši Jiřikovskému elektroniku, za pomoci které se pak mohl dostat k peněžence Nucleus Marketplace. Chápu správně, že peněženka a klíče byly fyzicky uložené v hardwaru, tedy na disku počítačů, iPadu, iPhonu? 
Digitálně. 

Digitálně?
Jsou dvě možnosti. To je další detail, který nevíme, ale může hrát stěžejní roli. Když ale vidím technickou znalost lidí, kteří u toho byli, tak je to asi nenapadne. Pokud by se jednalo, řekněme, o dnes klasickou peněženku, tak tam máte takzvanou seed phrase, to je asi 12 až 24 slov. Někam ji zadáte a máte ke všemu přístup. Nebo máte soukromý klíč, private key, vložíte ho a máte přístup. Jelikož se jedná o velice starou peněženku, tak to mohlo být ještě řešeno přes software Bitcoin Core, což je nástroj na provozování takzvaného validátora a zároveň programovatelná peněženka. V tom případě by mohlo dávat smysl, jak říkali, že se to synchronizovalo, respektive že to dávali do kupy 30 hodin. 

Ano, to tvrdí. 
Protože node má nahranou celou historii bitcoinové sítě a v závislosti například na rychlosti disku a počítače se to musí synchronizovat. Nevíme, jaká tam byla peněženka...

Teď se ptám na to, jestli by 12 a půl miliardy z peněženky zmizelo, kdyby Jiřikovskému nevrátili zabavenou elektroniku a vymazali ji, jak rozhodly soudy před verdiktem Nejvyššího soudu?
Ano. Ve Walesu nebo ve Skotsku je případ, kdy se člověk několik let snaží dostat ke svému disku někde na skládce s tím, že v něm má miliardy, a soudy mu to nechtějí dovolit. Jakmile ztratíte své klíče, tak jste bez krypta. 

Pojďme k platbám. V notářském zápisu, zveřejněném na stránkách ministerstva spravedlnosti, se píše, že nejdřív bylo odesláno státu 0,468 bitcoinu a pak 468 bitcoinů. To byl nejdřív test a pak celá smluvená částka? 
Můžeme se pouze domnívat, ale myslím si, že ano. Proč to bylo rozkouskované zrovna do zmíněných sum, můžeme pouze spekulovat. 

Ale je to běžné, nebo stává se, že tam je nejdřív nějaký test, jestli spojení funguje? 
Jestli tam nemáte například chybu v jednom písmenku.

To by u stamilionových částek asi nebylo vhodné.
Když pošlete něco na blockchainu na špatnou adresu, tak už to nemusíte nikdy dostat, protože daná adresa nemusí být ani nikým využívaná. 

Jenže nešlo jenom o 0,468 bitcoinu a pak 468 bitcoinů. I tyto platby totiž byly nakonec rozkouskované na několik plateb...
Na čtyři. 

Proč? 
Můžeme se pouze domnívat, proč to tak udělali. Mohlo to být proto, že na jedné adrese bylo právě tolik bitcoinů, nebo to může být důkaz o tom, že peněženek bylo několik. Ale rozkouskování je víceméně normální. A proč zrovna tyto sumy? To může být čistě náhoda.  

Z toho, co vidíme na transakčních analýzách, to vypadá, že prostředky nešly jen z jedné peněženky, z Nucleus Marketplace, ale že do toho byla zapojená i jiná anonymní peněženka, přes kterou si Tomáš Jiřikovský zřejmě přeposlal nějaké prostředky, protože z ní měla jít jedna z plateb na ministerstvo spravedlnosti. Je to peněženka někoho úplně jiného, o kom nevíme, kdo to je? Může to být Jiřikovského peněženka? Anebo je to jen jedna z adres, pod kterou se skrývá ta totožná peněženka Nucleus Marketplace? 
Na ministerstvo odešla nejdříve zmíněná drobná platba a pak tři menší. Myslím, že to bylo 100, 100 a 50, nejsem si úplně jistý.

Myslím, že to bylo 40.
Pak přišla ta největší, která udělala mezikrok. Ale když se na to podíváte, tak to logicky vypadá, že odesílatelem i meziodesílatelem byl opět Jiřikovský. Proč to takto přeposílal, nevíme, ale jinak by to nedávalo smysl. 

To je velká otázka, protože už 6. března, tedy před tím, co se odehrálo 7. března, ze kdy je notářský zápis a kdy proběhla transakce na ministerstvo, byla na tuto adresu nebo peněženku přeposlána větší suma, která se z ní pak přeposlala na ministerstvo. Komu patří, kam ty peníze šly?
Když si to spojíte se 7. březnem, tak se můžeme domnívat, že všechno pochází z jednoho zdroje, s nejvyšší pravděpodobností z peněženky Nucleus Marketplace. Nejistá věc je, proč se něco poslalo 6. března a zbytek až 7. března za účasti notáře, přičemž se tvrdí, že všechno proběhlo až v ten den. Jestli šlo o jinou peněženku, která byla taky označená Arkhamem jako Nucleus Marketplace? Tady jsme ve fázi domněnek a nemůžeme na to přesně odpovědět. 

Arkham je analytická společnost, která sleduje transakční procesy. 
A která udělala balík všech adres spojených s Nucleus Marketplace. 

Ale mohlo jim něco uniknout, ne?
Samozřejmě. Jsou dobří, ale jde o velmi staré peněženky a transakce. Navíc ani nejlepší blockchainová analýza není stoprocentní. 

Kam se poděly?

Vrátím se k tajemné adrese nebo peněžence, která zafungovala jako prostředník a na kterou dorazilo víc bitcoinů, než kolik jich pak odešlo na ministerstvo spravedlnosti. Platba na ministerstvo nebyla jediná, další balík bitcoinů byl poslán úplně někam jinam. Z Nucleusu tedy byly takto vyvedeny další peníze, dohromady šlo o zhruba dvě miliardy a my nevíme, kde jsou?
Nevíme.

Zjistíme to někdy? 
Nevím, je možné, že ne. Ale jak se často mluví o bitcoinu jako o skvělém nástroji pro praní špinavých peněz a skrývání transakcí, tak když se bavíme o této blockchainové analýze, tak ano – teď možná nevíme, kde přesně tyto prostředky jsou. Ale problém s kryptoměnami není v tom, jak je schovat. Problém je prokázat, že nevycházejí z nelegální činnosti, když se je snažíte vytáhnout. Můj tip je, že se pan Jiřikovský, nebo někdo na kauzu napojený, jednoho dne pokusí ještě více zamotat původ těchto bitcoinů, vytáhnout je přes nějakou burzu a tam je zmrazí, jak vidíme už dnes, že se tak děje. 

Miliardu dostalo ministerstvo, dvě miliardy někdo někam ulil, tak vidíte v tomto zašmodrchaném spletenci prostor pro to, že z toho má někdo nějakou provizi za zprostředkování transakce? To je můj dotaz, jak se na to dívám laickýma očima. 
Když jsme si to dávali do kupy, tak nám vyšlo, že z peněženek Nucleusu od začátku března odešlo, myslím, 1515 bitcoinů. Bylo to rozhodně o něco méně než 1560 bitcoinů, které zmiňoval notářský zápis. V tento moment víme, že část šla ministerstvu. U zbytku můžeme předpokládat, že to bude pana Jiřikovského a že část pak rozešle někomu jako odměny za výpomoc. Co se s tím stane? Opět nezjistíme. Krypto se dá jednoduše vysledovat až při exitu do reálných peněz, do takzvaného fiatu. 

Tomu se říká fiat?
To je zkratka pro reálné peníze, korunu, dolar a podobně. 

Tomáš Jiřikovský tedy tou dohodu zlegalizoval původ peněz z Nucleus Marketplace? Ministr Blažek jen tvrdil, že mu nemohli pomoci jinak, než že má napsané, kolik toho má na nosičích.
Pan Blažek už toho asi moc neřekne, nicméně stát může říct, že toto je legální. Jak ale donutíte globálního hráče, jako jsou Binance, Kraken nebo Coinbase, aby brali peníze z Nucleus Marketplace? Celé to na mě působí naprostou digitální zaostalostí ministerstva spravedlnosti a neschopností zjistit si, odkud berou miliardy. 

Některé bitcoiny podle Deníku N skončily v regulované směnárně Kraken. Co to znamená? 
Že je někdo poslal napřímo, nebo pravděpodobně přes nějakého prostředníka, který má potřebnou licenci a potřebné limity, na burzu Kraken a chtěli je změnit do fiatu. 

Znamená to, že někdo se už snažil dostat reálné peníze z těch dvou miliard?
Ano, už připravuji článek o jednom spolupracovníkovi, který se pokusil o něco podobného přes Binance, ale neprošlo to. Regulované burzy se totiž bojí, že jim státy, vlády, policie budou skákat po krku kvůli tomu, že nedodržují různá pravidla proti praní špinavých peněz a povinnost KYC, Know Your Client, tedy poznej svého zákazníka. Jakmile tam něco pošlete, zejména větší sumu, tak si to projedou mnohem detailněji než české úřady, ale také mnohem podrobněji než jiné specializované firmy. Takzvaně to flagnou, ukážou, že jde o rizikovou transakci, a řeknou, drahý zákazníku, vysvětli nám, co to je za prostředky, jak jsi k nim přišel, ukaž smlouvy o koupi. Jde o velmi detailní postup. Nevím, jak je to u Krakenu, Deník N psal, že právě Kraken upozornil české úřady a policii, že tam jsou nějaké problémy. V případě, o kterém píšu, vím, že to je už dva měsíce zmrazené a Binance odmítá jak vrátit bitcoiny, tak směnit na dolary či koruny. 

Opět se obrátím na informace Deníku N, protože část ze zmíněných dvou miliard měla taky skončit v neregulované čínské směnárně a v neregulované směnárně na Seychelských ostrovech. Jaký je rozdíl mezi regulovanou a neregulovanou směnárnou a proč to mělo končit v Číně a na Seychelách? 
Evropská regulace byla do ledna, odkdy platí nařízení MiCA, poměrně nepřívětivá všem kryptofirmám, které často nevěděly, jak tady fungovat, a většina burz má domicil někde úplně mimo. Když se podíváme na to, co je regulované a neregulované, tak Evropská unie, Spojené státy a velká část asijských zemí má velmi přísná pravidla jak pro takzvaný AML, což jsou pravidla proti praní špinavých peněz, tak pro KYC. Platí tedy pravidla ohledně toho, že se musíte prokázat, kdo jste. Když obchodujete větší sumy, tak už potřebují výpisy z rejstříků firem, z trestních rejstříků a podobně. V rámci AML jsou ještě další pravidla ohledně toho, jak do hloubky jsou různé sumy prověřovány. V rámci Evropy a USA je dnes velmi složité provést transakce, které by měly byť jenom náznak ilegality. Proto jdete do jiných zemí, jedna taková větší burza je například v Mexiku, kde můžete tyto prostředky částečně proprat. 

Mohou být Čína a Seychely příkladem neregulovaných burz, které si mohly někteří lidé vybrat právě proto, aby tam vyprali peníze? 
Mohou, jsou také v Rusku a podobně. Můžete se přes ně pokusit vyprat peníze, ale pak se vám například stane, že když si vytáhnete peníze z nějaké takové burzy v Mexiku, v Rusku, na Seychelách nebo jinde, která má špatnou pověst, tak vám je nevezme žádná banka. Když si odtamtud zpátky vytáhnete bitcoin, tak vám ho zase nevezme žádná směnárna. Vyprat peníze dnes není vůbec jednoduché. Největším zlodějem kryptoměn je severokorejská skupina Lazarus Group, která zejména v roce 2021 ukradla miliardy dolarů, ale za čtyři roky se jí podařilo proprat jenom jednotky procent z této sumy. To je proces na roky dopředu a dělá se to mnohem složitěji a sofistikovaněji, než že to pošlete na nějakou burzu na Seychelách nebo v Číně. 

Motivace zúčastněných

Je na bitcoinových peněženkách a hlavně na peněžence Nucleus Marketplace nadále nějaký pohyb? 
Teď tam byla jedna drobná transakce, snad jeden dolar v bitcoinu, bylo to strašně málo. Byla to příchozí transakce, ale nic jiného se tam prakticky nedělo. Ta peněženka spala devět let, takže proč by se tam dnes něco jiného dělo? 

Tomu rozumím, ale pokud Tomáš Jiřikovský může být člověkem, který má k tomu přístup, a vypadá to, že ano, pokud odtamtud šly peníze na ministerstvo spravedlnosti, tak nemůže s tím dál operovat? V tuto chvíli víme, že Nucleus Marketplace je darknetové tržiště, kde se obchodovalo s drogami, padělanými doklady, zbraněmi a tak dále. Nemůže Jiřikovskému, který je v podmínce, za toto něco hrozit při nějakém vyšetřování? 
Pokud by se prokázalo, že to je on, kdo ty prostředky má... Byly odcizeny Nucleusu, je tam nějaký správce, prodejci tam mají svoje účty s bitcoiny a najednou to celé zavřelo a lidé přišli o obrovské množství bitcoinů. Zpráva, kterou tam napsal administrátor, Ahoj Friends...

Ahoj přátelé. 
Použil české ahoj a anglické friends. Můžeme se jenom domnívat, jakou roli tam Jiřikovský měl. To teď budou muset řešit úřady. Ale řekněme, že bych nechtěl být v kůži Jiřikovského, protože je pravděpodobné, že má přístup k prostředkům drogových dealerů, zločinců, dealerů zbraní a nelegálních identit. Teď si navíc všichni myslí, že by mohl mít přístup ke zhruba 420 milionům dolarů, nepočítaje dvě miliardy korun, které z peněženky už odtekly. V posledním půl roce, tři čtvrtě roce jsme svědky toho, že se zločinecké organizace v celém světě začínají zaměřovat na lidi bohaté v kryptoměnách. Vidíme čím dál více únosů a jak se z nich snaží vymámit jejich přístupové kódy k peněženkám. Není to záviděníhodná situace, a to nemluvím o tom, že po něm půjdou nejen české úřady, ale možná i FBI, jak nedávno informoval Deník N. 

Chápete motivaci obou stran? To je možná nejdůležitější otázka na závěr. Kdo by z té transakce mohl nejvíc těžit? Stát získá miliardu. A Jiřikovský? Říkal jste, že to neznamená, že ty 3 miliardy s notářským razítkem jsou legalizované.
Nejsou.

Proč by to někdo dělal? Kdo by z toho vůbec mohl mít například nějakou odměnu, provizi za zprostředkování té transakce? Kvůli čemu se to vůbec stalo? 
Když budu spekulovat, tak Jiřikovský doufal, že získá nějakou legitimitu, ale já ji tam nevidím. Ty další zhruba 2 miliardy zase začal posílat přes několik adres, protože ví, s čím je to propojené. Není jednoduchá cesta, jak ty prostředky dostat pryč. Všechny prostředky, o kterých víme, že šly na burzu, byly okamžitě zmražené. Teď jsou zmražené i bitcoiny, které stát prodal investorům v aukcích. Ti nemají radost, protože si mysleli, že dělat byznys se státem je asi to nejbezpečnější, co jde. A policie jim v pátek vyhlásí, že bitcoiny zmrazuje a dává podnět burzám, aby je nepřijímaly. Investoři jsou nejvíc biti.

Ministerstvo spravedlnosti získá miliardu korun. Ale nepřipadly by ty peníze státu tak či onak, kdyby se přišlo na to, že pocházejí z trestné činnosti? Stát by je potom stejně zabavil. 
Stát by se k nim pravděpodobně nikdy nedostal. Jakmile byly vydány počítače, tak už by se k nim nikdy nedostal. Jediný, kdo k nim měl potom přístup, je pan Jiřikovský, protože má ty počítače. Pokud by se pokoušel legalizovat nebo, řekněme, vyprat ty miliardy, tak by to rozhodně nedělal v Česku.

Jaký je za vás největší otazník, který zůstává u této kauzy?
Jak je to s šancí 0,01% že nemá přístup ke zbylým 9 miliardám a k 420 milionům dolarů, které jsou stále na peněženkách Nucleusu nebo na těch adresách. Nejvíc mě zajímá, jestli mu za to bylo něco slíbeno a jaká byla dohoda se státem. Proč jdu najednou a dám státu bitcoin za miliardu? Těším se, až to vyleze. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize a Deník N.