Kalifornie jako test, kam může Trump v demonstraci síly zajít. Otázky a odpovědi k dění v Los Angeles
Poprvé po šedesáti letech se americký prezident rozhodl aktivovat síly Národní gardy bez žádosti guvernéra a vyhrotil tak nepokoje vyvolané raziemi federálních imigračních úřadů. Jak pro iROZHLAS.cz říká amerikanista Jan Beneš, Donald Trump chce touto „demonstrací síly“ ukázat, že to je Bílý dům, kdo rozhoduje. Zároveň s tím také testuje, kam až může zajít, a snaží se zakrýt potíže jeho administrativy.
Protesty v Los Angeles vyvolané raziemi federálního Úřadu pro imigraci a cla (ICE), při kterých byly zadrženy desítky lidí za údajné porušení imigračních předpisů, v neděli nabraly na obrátkách.
Los Angeles zavedlo částečný noční zákaz vycházení. Preventivně uzavřelo i některé stanice metra
Číst článek
K vyhrocení situace vedl krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se proti vůli kalifornského guvernéra Gavina Newsoma i starostky města Karen Bassové rozhodl povolat tisíce příslušníků Národní gardy, které následně doprovodily také stovky příslušníků námořní pěchoty.
Bouřlivá situace nakonec vedla k nočnímu zákazu vycházení v části centra Los Angeles, které se tak stalo středobodem boje mezi federální vládou a kalifornskými autoritami v čele s demokratickým guvernérem Newsomem.
Jaké má Trump v této otázce pravomoci? Jak se k nasazení Národní gardy stavěl v minulosti? A proč se rozhodl situaci eskalovat? I na to odpovídá souhrn klíčových otázek a odpovědí.
Kdy může Trump povolat Národní gardu?
Zatímco Trump nasazení Národní gardy navzdory vůli guvernéra obhajuje jako nezbytné, protože protesty „představují formu vzpoury proti autoritě vlády Spojených států“, kalifornský guvernér Newsom její aktivaci bez konzultace s ním označil za nezákonné. Zákony však nehovoří zcela jasně, píše britský deník The Guardian.
24:02
Napětí stoupá s počtem ozbrojených příslušníků, říká amerikanistka Březinová k situaci v Los Angeles
Číst článek
Klíčovým právním mechanismem, na základě kterého může prezident povolat vojska či Národní gardu k potlačení občanských nepokojů nebo vzpoury, je takzvaný zákon o povstání (Insurrection Act) z roku 1807. Ten ale Trump dosud neuplatnil.
Místo toho se opřel o málo používané ustanovení „10 U.S.C. 12406“ amerického zákoníku o ozbrojených službách, který mu za určitých okolností umožňuje síly Národní gardy „federalizovat“.
Jak pro stanici NPR upozorňuje odbornice Elizabeth Goiteinová z Brennanova střediska pro spravedlnost, Trump se tak spoléhá na „obskurní zákon, který nikdy nebyl využit způsobem, jak jej nyní využívá“ právě nynější šéf Bílého domu. Trumpův krok proto označuje za bezprecedentní.
Všichni tihle lidé platí daně. Nevytahují peníze z peněženky prezidenta, říká protestující v Los Angeles
Číst článek
Posledním případem, kdy se prezident rozhodl aktivovat Národní gardu bez žádosti guvernéra, byl rok 1965. Tehdy ale prezident Lyndon Johnson vyslal vojáky do Alabamy proto, aby zabránil násilí proti demonstrantům za občanská práva. Dnes je však situace jiná, upozorňuje amerikanista Ostravské univerzity Jan Beneš.
„Je zcela nestandardní a bezprecedentní, aby prezident vyslal Národní gardu, aniž by předtím byl požádán místními úřady a především guvernérem státu o to, aby se tato věc stala. Určitým precedentem je samozřejmě rok 1965, tam šlo ale o ochranu občanských práv, zatímco tady je ta situace trochu odlišná,“ říká pro iROZHLAS.cz.
„Takže na jednu stranu na to právo nemá, na druhou stranu má ale pravdu v tom, že to je prezident, kdo určuje, co je stav nouze. Na to pak může reagovat tím, že zfederalizuje Národní gardu nebo pošle vojáky do ulic. A Donald Trump tento stav nouze používá prakticky ve všem, čímž si uzurpuje moc, vládne bez Kongresu a vykazuje tím určité autoritářské tendence,“ varuje Beneš.
Co je Národní garda?
Národní garda je rezervní složkou amerických ozbrojených sil, konkrétně armády a letectva. Podle svých webových stránek reaguje na domácí mimořádné události, například na přírodní katastrofy. Její jednotky mohou být nasazeny k výkonu policejních a pořádkových misí, ale mohou se účastnit i zahraničních bojových misí. Většina jejích příslušníků vykonává civilní zaměstnání a v řadách gardy působí na částečný úvazek.
Jednotky Národní gardy jsou pod kombinovanou kontrolou států a federální vlády. V běžném režimu těmto jednotkám velí guvernéři, kteří zpravidla řídí jejich nasazení. V případě aktivace gard pro federální službu jsou na základě použitého mobilizačního režimu ponechány pod velením guvernéra, nebo mohou přejít pod kontrolu prezidenta Spojených států. Pro takový krok se používá termín federalizace Národní gardy. (ČTK)
Může využít zákon o povstání?
Zákon o povstání, kterým prezident může aktivovat armádu nebo Národní gardu s cílem potlačit občanské nepokoje či vzpouru, Trump zatím nevyužil, tuto možnost si ale nechává otevřenou. Vojenský personál by pak získal pravomoci v oblasti vymáhání práva, jako je zatýkání či zabavování majetku, což za současných okolností nemůže.
4:47
Situaci v L. A. se nedaří dostat pod kontrolu. První protesty by ale zvládla místní policie, míní novinář
Číst článek
„Pokud by chtěl využít tohoto zákona, pak je otázkou, co je povstání. Může být protest považován za povstání? To už je další čára, kterou by překročil. A myslím, že si jí zatím nechává v záloze. Je to spíš výhrůžka, že může zasáhnout i jinými způsoby a snaží se tím umlčet opozici, umlčet protesty a ukázat tak, že sílu má on, nikoliv opozice,“ míní Beneš.
Pokud by tedy Trump přistoupil k použití zákona o povstání a do ulic amerických měst by vstoupila americká armáda, aby se postavila proti americkým občanům, může se situace ještě víc vyhrotit, varuje odborník.
Zatímco se tak protesty rozrůstají do dalších amerických měst včetně New Yorku, Chicaga nebo San Franciska, Trump zkouší, kam až může zajít.
„Kalifornie je zatím takový test case. Zkouší, co může a co mu ještě bude umožněno a hlavně to, jaká na to bude reakce. Vojáci a Národní garda tam nemají co dělat a tím myslím, že nemají čím přidat ruku k dílu. Drtivá většina z prvních 2000 gardistů, které tam ministerstvo obrany poslalo, tam sedí a nic nedělá. Jen pár stovek z nich nakonec skončilo v ulicích a chrání federální úřady,“ podotýká amerikanista.
Poukazuje také na to, že Národní garda každého státu je primárně nasazovaná při živelných pohromách a „není tam od toho, aby uklidňovala protesty nebo povstání“.
Jak se k tomu stavěl v minulosti?
Jak připomíná americká televize CNN, ještě v roce 2020, kdy Portlandem a dalšími americkými městy zmítaly masové nepokoje po smrti George Floyda, se Trump stavěl k povolání Národní gardy bez žádosti guvernéra odmítavě.
„Nemůžeme povolat Národní gardu, pokud nás o to nepožádá guvernér,“ říkal tehdy Trump s tím, že se musí řídit zákony. Trumpovo vnímání se tak od jeho prvního funkčního období zjevně posunulo.
„Tento názorový posun spočívá v tom, že je Donald Trump obklopen loajálními lidmi na ministerstvu obrany, kteří ústavu a další zákony interpretují trošičku odlišně než tradiční kádry v roce 2020. Jde o pojetí toho, co je stav nouze a co ne, které Donaldu Trumpovi umožňuje překračovat hranice, jaké dosud překročeny nebyly. Je to opravdu na prezidentovi. Systém má důvěru v to, že prezident nebude zneužívat toho, že řekne: ‚To je nouze a tohle ne.‘ Donald Trump se rozhodl tohoto nástroje využít a zkouší, kam všude to povede,“ míní Beneš.
Proč se Trump rozhodl situaci eskalovat?
Není překvapivé, že se situace vyostřila právě v Kalifornii, která je považována za baštu Demokratické strany a centrum odporu proti Trumpově politice.
Jak poukazuje agentura Reuters, kromě silné podpory demokratů hraje klíčovou roli také demografie. Zhruba 27 procent obyvatel Kalifornie se narodilo mimo území USA, což je nejvyšší podíl ze všech amerických států, a v případě Los Angeles je to ještě víc. Přibližně 35 procent populace města se narodilo v zahraničí a téměř polovina obyvatel Los Angeles je hispánského či latinskoamerického původu, píše Reuters.
Trump vs. Musk: Miliardářovi můžou stopnout zakázky. Prezidenta čeká větší kritika od jeho strany
Číst článek
Trumpova tvrdá protiimigrační politika tam přitom dlouhodobě naráží na odpor, který je patrný nejen v ulicích. Otevřeně ji kritizuje i demokratický guvernér Newsom, podle kterého se imigrační agenti při raziích a deportacích „zaměřují na těžce pracující rodiny přistěhovalců“ a zatýkají lidi bez soudního příkazu jen na základě barvy pleti nebo neurčitého podezření.
Podle amerikanisty Ostravské univerzity je tedy Trumpův postup součástí jeho migrační rétoriky a politiky, důvodů pro eskalaci situace je ale víc.
„Je pochopitelné, že chce, aby jeho protiimigrační agenda byla implementována a dodržována. Nelze si ale nevšimnout toho, že se to děje úplně zbytečně,“ říká Beneš s tím, že situace v Kalifornii nebyla taková, aby to prezident řešil právě vysláním Národní gardy.
„Je to signál, kterým chce ukázat, že to je Bílý dům, kdo rozhoduje. Zároveň si ale nejde nevšimnout, že se to děje v době, kdy plní stránky novin jeho spor s Elonem Muskem. Ten ho obvinil z toho, že to je pedofil napojený na Jeffreyho Epsteina, kromě toho ale dochází k dalším drobným skandálům v jeho administrativě. Myslím si tedy, že to je úhybný manévr,“ podotýká pro iROZHLAS.cz.
Zmiňuje přitom i rozhodnutí amerického ministra zdravotnictví a odpůrce očkování Roberta F. Kennedyho, který tento týden propustil všech 17 členů výboru odpovědného za vydávání oficiálních doporučení o očkování. „Je tam tedy víc věcí, které se Donald Trump možná snaží touto demonstrací síly zakrýt,“ dodává.
Jakou roli hrají ambice guvernéra?
Ve vyhroceném střetu mezi Trumpem a kalifornským guvernérem Gavinem Newsomem nicméně hraje roli i skutečnost, že se o Newsomovi spekuluje jako o možném kandidátovi Demokratické strany pro boj o Bílý dům v roce 2028.
5:53
Trump si vysláním Národní gardy do Los Angeles uzurpuje moc, která patří státům, líčí amerikanista
Číst článek
„Gavin Newsom je guvernérem nejbohatšího státu USA. Je to jedna z největších ekonomik na světě, takže je to i jeden z nejmocnějších lidí na světě, když nad tím člověk přemýšlí, přestože nemá vlastní zahraniční politiku a tak dále. Donald Trump tedy vyzývá na souboj jednoho z potenciálních protivníků Republikánské strany v příštích prezidentských volbách a jednu z nejvlivnějších postav v Demokratické straně. Takže to určitě hraje roli,“ konstatuje amerikanista.
Situace je však natolik vyhrocená, že se Trump začátkem týdne vyslovil pro to, aby byl kalifornský guvernér zatčen. „Udělal bych to, kdybych byl (zmocněncem pro ochranu hranic Tomem Homanem). Myslím, že by to bylo skvělé,“ uvedl Trump poté, co Homan v sobotu hrozil zatčením komukoliv, kdo by kladl překážky vynucování imigračních zákonů v Kalifornii, včetně guvernéra.
„To, že mu vyhrožuje, je něco, co můžeme považovat za snahu o umlčení a podmanění si opozice. Zároveň je ale třeba si přiznat, že si Gavin Newsom tuto pozici užívá, protože vyzval Toma Homana i Donalda Trumpa, aby ho tedy přišli zatknout. V takovém případě by se stal mučedníkem Demokratické strany a měl by o to silnější pozici při budoucí kandidatuře na prezidenta,“ říká k tomu Beneš.
