„V době studené války USA a jejich spojenci v mnohém překonaly Sovětský svaz. Dnes, tváří v tvář NATO a EU, nemá Rusko šanci. Musíme ale zůstat jednotní,“ řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
„Pokud jde o setkání s panem Trumpem, tak by bylo jistě mimořádně přínosné,“ řekl Vladimir Putin. „Souhlasím s prezidentem USA – musí být samozřejmě dobře připraveno a skončit s dobrými výsledky.“
Fico v uvedené souvislosti zpochybňoval navyšování výdajů na obranu. Tvrdil rovněž, že všichni mluví o válce. Podle Michala Šimečky by Ficova slova v praxi znamenala vystoupení Slovenska z NATO.
Podle velvyslance Česka při NATO Davida Koneckého zřejmě lídři Aliance na summitu zásadně navýší společné závazky investic do obrany. Nová hranice by měla činit 5 procent HDP.
Podle zjištění iROZHLAS.cz odchází z ministerstva obrany ředitel sekce pro obrannou politiku a strategie Jan Jireš, v resortu ministryně Jany Černochové (ODS) skončí příští měsíc.
Novináři prošli více než 180 vládních nákupů. Došli k závěru, že Ficova vláda investovala do zbrojení sumu rovnající se třetině investic do obrany za uplynulých 12 let.
Server iROZHLAS.cz má k dispozici vládní dokument, podle kterého se bude česká delegace řídit na blížícím se summitu NATO. Hlavní položka je zvýšení celkových výdajů na obranu na pět procent HDP.
Varšava by co do obrany mohla v komunikaci mezi Unií a Washingtonem hrát roli. Trumpovi by se její přístup k vysokým výdajům mohl zamlouvat, PiS zase zakládá na dobrých vzájemných vztazích.
Vojáci plánují, že do deseti let vznikne v každém kraji prapor územní obrany a kromě toho chtějí také vybudovat nové základny pro logistiku a protivzdušnou obranu. Teď analyzují vhodné lokality.
Vedoucí představitelé musí znovu objevit svou strategickou páteř a morální odvahu, říká o nakopnutí evropské obrany americký generál Ben Hodges v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
„Důraz na navýšení je pochopitelný, logický a vychází z reality bezpečnostního prostředí,“ říká Jan Jireš, vrchní ředitel Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany.
Ministři obrany zemí NATO v Bruselu odhlasovali nové alianční závazky. K jejich dosažení bude podle generálního tajemníka Marka Rutteho potřeba více peněz. Navrhuje proto zvýšit výdaje na obranu.
Obavy Ruska z rozšíření NATO na východ jsou oprávněné a Amerika nechce, aby se Ukrajina k alianci připojila, řekl zmocněnec USA pro Ukrajinu Keith Kellogg.
Stanovisko Moskvy už mají podle ruských médií k dispozici Spojené státy. Rusko v něm mimo jiné požaduje písemné záruky, že Ukrajina bude bezjaderná a nevstoupí do NATO.
Česká republika poskytuje logistické zabezpečení na cvičení v souladu se závazky hostitelské země NATO. Vojenská policie řidičům doporučila, aby při míjení kolony dodržovali základní pravidla.
Česko podle Pavla podporuje humanitární pomoc pro civilisty v Gaze, situace je opravdu nadále neúnosná. Pomoc se ale nesmí dostat k palestinskému teroristickému hnutí Hamás.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu je podle šéfa NATO Rutteho „významně úspěšná“. Umožnila podle něj zajistit dodávku víc než tří milionů nábojů, jen loni to bylo 1,5 milionu nábojů, uvedl Rutte.
„První úkol je účast na kolektivní obraně a druhý je obrana České republiky a v rámci obrany i podpora aliančních jednotek, které se přes naše území přesouvají,“ popisuje ředitel sekce logistiky.
„Předmětem hovoru bude zastavení ‚krveprolití‘, které zabíjí v průměru více než 5000 ruských a ukrajinských vojáků týdně, a obchod,“ uvedl Trump k plánovanému telefonátu s Putinem.
„Ale nikdo z nich nezpochybňuje, že výsledek války na Ukrajině bude mít na nás dopad a že je nutné dělat vše pro to, aby mírová jednání vedla pokud možno k rychlému výsledku,“ dodal Pavel.
Rusové podle Rutteho musí vysvětlit, co jejich kroky znamenají. Poznamenal, že není pochyb o tom, že Moskva do Istanbulu posílá delegaci na nižší úrovni, přesto Rutte zůstává optimistický.
Na vojenském cvičišti nedaleko Vratislavi proběhla akce Trénuj s armádou. Mladí i staří, muži i ženy, rodiče i děti přišli na cvičiště, aby se naučili, jak se bránit případné vojenské invazi.
Ukrajina, která už více než tři roky čelí ruské agresi, s americkým návrhem na 30 denní příměří souhlasila. Z Moskvy ale jasné pozitivní stanovisko zatím nezaznělo.
Aby schůzky mezi Evropskou unií a Spojenými státy vedly k výsledkům, je podle ní potřeba čas, musejí být pečlivě připravené a nesmí být formální, ale věcné.